Verdiho umírá irae text a překlad textů

Poté, co v roce 1868 zemřel skvělý skladatel Gioachino Rossini, měl Giuseppe Verdi skvělý nápad spojit dohromady mši, kterou složila hrstka nejlepších italských skladatelů. Spolupráce se jmenovala Messa per Rossini a byla nastavena na první výročí Rossiniho smrti, 13. listopadu 1869. Devět dní před premiérou, která měla být provedena, dirigent Angelo Mariani a organizační výbor však projekt zcela opustili. Spolupracující mše se nebude provádět o více než 100 let později; jeho první celovečerní premiéra se stala v roce 1988, dirigentem Helmuthem Rillingem, který provedl kus Stuttgart, Německo.

Verdi k této spolupráci přispěl Libérou a byl frustrován, že se to za jeho života nebude provádět. Přesto se v čele své mysli často vracel k úpravám a úpravám. Potom v květnu 1873 zemřel italský básník Alessandro Manzoni, muž, kterého Giuseppe Verdi velmi obdivoval. Manzoniho smrt rozhořčila Verdiho srdce s myšlenkou, že si zkomponuje svou vlastní hmotu na počest Manzoniho života. V červnu téhož roku se Verdi vrátil do Paříže, aby začal pracovat na své mši. Méně než o rok později byl Verdiho Requiem dokončen a vystupoval na výročí Manzoniho smrti, 22. května 1874. Verdi sám řídil mši a zpěváci, se kterými Verdi pracoval ve svých předchozích operách, plnili sólistické role. Verdiho Requiem byl úspěchem v různých divadlech po celé Evropě, ale nedokázal získat trakci nebo hybnost, protože práce začala být méně a méně prováděná. Verdiho Requiem se stal standardním repertoárem profesionálních sborů a divadelních společností teprve ve 30. letech 20. století.

Doporučený poslech

Dnes je k dispozici mnoho skvělých nahrávek Verdiho Requiem. Ačkoli by nebylo možné je všechny vyjmenovat, zde je několik nahrávek, které jsou mimořádně vysoce hodnoceny:

Verdiho Requiem s dirigentem Claudiem Abbadem, soprán Renata Scotto, soprán Marilyn Horne, tenorem Luciano Pavarotti a basou Nicolaim Ghiaurovem (Řím, 1970)

(Sledujte a poslouchejte celý výkon) - (Poslouchejte Dies irae)
Verdiho Requiem s dirigentem Ricardem Muti, José Carrerasem, sopránem Jessye Normanem, sopránem, Agnesem Baltsou, basistou Yevgeny Nesterenkem a Bavorským rozhlasovým symfonickým orchestrem a sborem (1983)

(Sledujte a poslouchejte celý výkon) - (Poslouchejte Dies irae)
Verdiho Requiem s dirigentem Arturo Toscanini, soprán Herva Nelli, mezzosoprán Fedora Barbieri, tenor Giuseppe di Stefano, basa Cesare Siepi, Robert Shaw Chorale a Symfonický orchestr NBC (New York City, Carnegie Hall, 1951)

(Sledujte a poslouchejte celý výkon) - (Poslouchejte Dies irae)