Kontext "Vissi d'Arte"
Tosca zpívá tuto skvělou árii ve druhém aktu opery Giacoma Pucciniho, Tosca, jedné z nejhranějších oper skladatele. Přečtěte si celý souhrn Pucciniho Tosca.
Scarpia, šéf tajné policie, vyšetřuje útěk římského vězně Cesareho Angelottiho. Vždy podezíravý z malíře Maria Cavaradossiho, Scarpia přiměl jeho muže, aby ho vyslechli, když jim dojde, že jim pomohou najít Angelottiho. Mario je starý přítel s Angelotti a pomohl mu, aby se v prvním jednání schoval. Navzdory mučení Scarpie zůstává Mario pevně loajální ke svému příteli a vydrží odpovědi na všechny jeho otázky.
Když Marioova milenka Floria Tosca dorazí po obdržení pozvánky na večeři od Scarpie, Mario ji prosí, aby neřekla ani slovo. Když ho vezmou do jiné místnosti, uslyšíte výkřiky bolesti. Scarpia řekne Tosca, že může zachránit Maria, pokud mu řekne, kde se Angelotti skrývá. Nejprve odmítá odpovědět, ale jak se Marioiny pláče zesilují, vzdá se a řekne Scarpii všechno.
Mario je doprovázen zpět do místnosti s Toscou, ale poté, co jeden ze Scarpiových mužů naštěstí rozveselil, že Napoleon a jeho jednotky vyhráli bitvu proti Scarpiovým spojencům, Scarpia přiměla své muže, aby ho uvrhli do vězení. Uprostřed protestů společnosti Tosca jí Scarpia řekla, že ho může ještě jednou zachránit, pokud s ním spí. Tosca zpívá "Vissi d'Arte" poté, co se vyhnul několika jeho pokrokům a přemýšlel, proč po tom všem, co udělala, by ji Bůh během této strašlivé doby opustil.
"Vissi d'Arte" italské texty
Vissi d'arte, vissi d'amore,
non feci mai male ad anima viva!
Con man furtiva
quante miserie conobbi aiutai.
Semper con fè sincera
la mia preghiera
ai santi tabernacoli salì.
Semper con fè sincera
deathi fiori agl'altar.
Nell'ora del dolore
perchè, perchè, Signore,
perchè me ne rimuneri così?
Diedi gioielli della Madonna al manto,
e deathi il canto agli astri, al ciel,
che ne ridean più belli.
Nell'ora del dolor
perchè, perchè, Signor,
ah, perchè me ne rimuneri così?
Anglický překlad "Vissi d'Arte"
Žil jsem pro své umění, žil jsem pro lásku,
Nikdy jsem nepoškodil živou duši!
S tajnou rukou
Ulevilo se mi tolik nešťastí, jak jsem věděl.
Vždy s opravdovou vírou
moje modlitba
vstal na svatyně.
Vždy s opravdovou vírou
Dal jsem oltáři květiny.
V hodinu smutku
proč, proč, Pane,
proč mě tak odměňujete?
Dal jsem šperky pro plášť Madony,
a dal jsem svou píseň hvězdám, do nebe,
který se usmál s větší krásou.
V hodinu smutku
proč, proč, Pane,
ah, proč mě tak odměňujete?
Nejlepší "Vissi d'Arte" Představení
Je docela bezpečné říci, že Maria Callas vlastnila roli společnosti Tosca. Její monumentální představení "Vissi d'Arte" jsou legendární. Ačkoli její technika a hlasová zdatnost mohou být občas chybné, zranitelnost a emoce v jejím podání jak hlasu, tak herectví mají schopnost přimět vás, abyste cítili její bolest a bolest, jako by byli vaše vlastní. To však znamená, že roli plnilo několik dalších vynikajících umělců:
- Angela Gheorghiu (sledovat na YouTube)
- Leontyne Price (sledovat na YouTube)
- Maria Callas (sledovat na YouTube)
- Montserrat Caballe (sledovat na YouTube)
Historie společnosti Tosca
Francouzský autor a dramatik, Victorien Sardou, napsal dramatickou hru La Tosca v roce 1887. O dva roky později Sardou koncertoval v Itálii a Giacomo Puccini se zúčastnil alespoň dvou představení. Inspirován tím, co viděl, Puccini věřil, že dokáže tuto hru proměnit v operu. Ačkoli Sardou upřednostňoval, aby jeho hru upravil francouzský skladatel, Pucciniho vydavatel Giulio Ricordi byl schopen zajistit práva na hru. Když však Sardou vyjádřil svou nejistotu, že dal svou nejúspěšnější hru relativně novému skladateli, o jehož hudbu se nestaral, projekt Puccini opustil.
V důsledku toho pověřil Ricordi dalšího operátora Alberta Franchettiho, aby pracoval na opeře. Franchetti, který nikdy nechtěl práci, jak se zdálo, zůstal s ní čtyři roky, než se vzdal a uvolnil práva zpět Puccini v roce 1895. Odtud to Puccini trvalo další čtyři roky a nespočet argumentů s jeho libretisty, Luigi Illica a Giuseppe Giacosa a vydavatel Giulio Ricordi dokončili libreto a skóre. Přes smíšené recenze od hudebních kritiků, diváci milovali operu, když měla premiéru v římském Teatro Costanzi 14. ledna 1900.
